Zeptali jsme se našich europoslanců

22.05.2014

Zeptali jsme se našich europoslanců z Moravskoslezského kraje: Věry Flasarové, Evžena Tošenovského a Vojtěcha Mynáře.

Před deseti lety Česká republika vstoupila do Evropské unie. Na to, co přineslo obyvatelům ČR, tedy i Moravskoslezskému kraji, členství v EU i na jiné otázky, jsme se zeptali europoslanců, kteří pocházejí z regionu: Evžena Tošenovského, Vojtěcha Mynáře a Věry Flasarové.

 

I.       1. května jsme oslavili 10. výročí největšího rozšíření EU v historii. Co tohle výročí znamená osobně pro Vás?  Co zemi, tedy i obyvatelům Moravskoslezského kraje, členství v EU v průběhu deseti let podle Vás přineslo?

Evžen Tošenovský: „Pro mne to byl okamžik, kdy jsme se skutečně začali svobodně pohybovat po Evropě. Myslím si, že hlavně tak to vnímala i většina obyvatel České republiky. Ekonomický přínos do budoucna se mi těžce odhadoval. Člověk vždy více žije v určitých pozitivních očekáváních, že nadcházející měsíce a roky budou lepší. Nastane zjednodušení nejen v cestování, ale otevřou se i možnosti k získání širších ekonomických kontaktů a větších studijních i pracovních příležitostí pro naše děti. Řekl bych, že lidé dnes těžko rozlišují, co přinesl sám vývoj života a co je dílem vstupu do EU. Z dnešního pohledu se domnívám, že vstupem do EU se pro nás pro všechny hlavně vytvořila šance rozšiřovat si v mnoha směrech obzory. Studenti mohou využívat různé mezinárodní výměnné aktivity, vytvořily se operační programy, které pomáhají v rozvoji naší země. Někdy se přisuzuje velký podíl přílivu financí z Evropských fondů, ale možná by stálo za to udělat podrobnou analýzu, kolik a které projekty fakticky měly smysl a co přinesly. Zhruba před osmi lety jsem do Bruselu jezdil obhajovat regionální operační programy a vím, jak bylo těžké na jedné straně prosadit naše regionální priority a na druhé porozumět požadavkům bruselské administrativy. Do dnes mne trochu mrzí, že se některé projekty nezrealizovaly, i když byly chápány jako prioritní jako např. vědecká knihovna. Přesto jsem rád, že čerpání právě v našem kraji proběhlo bez větších problémům a ukazuje se, že jsme nevyjednali úplné hlouposti. Ba naopak, bez pomoci fondů EU by nestálo např. odbornou veřejností ceněné Integrované bezpečnostní centrum a mnohé jiné projekty.“ 

Vojtěch Mynář: „Vstup České republiky do Evropské unie byl milníkem. Naše země se zapojila do procesu evropské integrace, který se vyvíjel několik desítek let. Přizpůsobování se pravidlům členství, ať už šlo o harmonizaci legislativy, demokratizaci země, nebo zefektivnění tržního hospodářství naší zemi významně pomohlo. Přijetím kritérií, revidování národní legislativy a implementací nových směrnic a nařízení se naše země zařadila mezi nejvyspělejší země světa. Ono přizpůsobování se Unii nám přineslo i mnoho zahraničního kapitálu a zaměstnanosti. Zahraniční investoři si uvědomili, že Česko je jako součást vnitřního trhu velmi přitažlivou a ekonomicky i politicky stabilní zemí. Členství v EU přineslo nespočet výhod především všem občanům. EU byla vytvořena s cílem zabránění dalších válek, proto její mírotvornou roli vnímám jako jeden z nejdůležitějších bodů. Přínos členství má jistě i finanční povahu, za 10 let, co jsme součástí Unie, jsme ze strukturálních fondů získali 334 mld. Kč na podporu rozvoje regionů, vzdělanosti, infrastruktury či životního prostředí. Se vstupem na jednotný trh se zlepšila ochrana spotřebitelů, otevřely se hranice pro osoby, zboží, služby i kapitál a byla vytvořena nová pracovní místa. Členství výrazně rovněž zlepšilo dopravní infrastrukturu Česka, která je nezbytná pro dynamický ekonomický rozvoj státu. Občané Moravskoslezského kraje, jakožto i celé země, těchto přínosů integrace využívají s tím, že je považují za samozřejmé. Často si ani neuvědomujeme, co vše nám členství v EU přináší a jak každodenně ovlivňuje naše životy. Tento krátký výčet výhod to tak výtečně demonstruje.“

Věra Flasarová: „10. výročí rozšíření EU a vstup České republiky do Evropské unie umožnilo ČR a tím i MSK daleko více se zapojit do evropského integračního procesu. Přineslo se sebou určité výhody, např. Schengen, širší možnosti získání vzdělání a jeho uplatnění doma i v zahraničí, či podnikatelské a obchodní zapojení. Na druhé straně se sebou přineslo i řadu negativních jevů, ať již různá opatření a kvóty, které způsobily ztrátu mnoha pracovních míst a omezení např. v zemědělství, mimořádný nástup nadnárodních podnikatelských subjektů a řetězců s necitlivým sociálním přístupem k zaměstnancům, a které rovněž způsobily úpadek mnoha středních a drobných podnikatelů, růst kriminality a nezákonné činnosti na území České republiky i našeho kraje. Také je pravdou, že za některé věci si můžeme sami. Příkladem mohou být výsledky vyjednávacích týmů tehdejší vlády, která dle mého názoru nedostatečně prosazovala české zájmy před vstupem ČR do EU, na rozdíl od jiných nových členských zemí. To mělo dopad i na Moravskoslezský kraj. Ve mně osobně těch 10 let, z nichž větší část jsem prožila v EP, vzbuzuje určité obavy, zda EU dostatečně jasně vnímá nárůst xenofobních nálad a hnědého nebezpečí. Zároveň ve mně vzbuzuje naději, že je v ní stále potenciál, který může, při rozumném zacházení, být lidem prospěšný.“

 

II.    Čím jste se v Evropském parlamentu zabýval(a) a co se Vám podařilo prosadit, mimo jiné i ve vztahu k regionu?

 

Evžen Tošenovský:  „Jako místopředseda výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) a člen úzce zaměřeného výboru pro směřování výzkumu v Evropě (STOA), jsem se zabýval hlavně energetikou, kosmickým výzkumem, informatikou a částečně bezpečnostním průmyslem. Ta šíře byla veliká, celkem jsem vypracoval, nebo se podílel na vytvoření 60 legislativních zpráv. Osobně nejnáročnější práci mám spojenu s evropským naváděcím systémem GALILEO, kterou  jsem měl za Evropský Parlament na starosti, a trochu i díky tomu, sídlí evropská agentura (administrativní centrum Galilea) právě v Praze. To přináší České republice nejen prestiž, ale i pracovní a podnikatelské příležitosti. Pro region je právě Galileo velkou příležitostí do budoucna při pracích na projektech realizujících aplikace a je to hlavně příležitost pro zdejší Technickou univerzitu a projekt počítačového centra superpočítače v Ostravě-Porubě. Mnoho měsíců jsem se zabýval i zaváděním vysokorychlostního internetu v Evropě. Tady jsem, myslím, jako zpravodaj rovněž zanechal výraznou stopu a do budoucna z toho budeme všichni profitovat.“ 

Vojtěch Mynář: „Moje činnost v Evropském parlamentu se odvíjela hlavně od členství ve výborech pro rozpočet a rozpočtovou kontrolu. Má práce zejména ve Výboru pro rozpočet zahrnovala vyjednávání o novém víceletém finančním rámci pro období 2014 až 2020. Jsem nesmírně rád, že se finanční rámec podařilo po dlouhých diskuzích schválit, byl to velmi náročný proces. Jelikož pocházím z Moravskoslezského kraje, který je rovněž mým domovem, snažím se při své práci brát ohledy nejen na celou zemi, ale i na náš kraj. S ohledem na tíživou situaci s nezaměstnaností v regionu jsem inicioval žádost o dotaci z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Ta by měla napomoci vyrovnat se s nezaměstnaností, která je primárně způsobena transformací regionu z průmyslově založeného hospodářství na služby, a rovněž usnadnit řešení situace v OKD.“

Věra Flasarová:  „V minulém volebním období (2004 – 2009) jsem vypracovala iniciativní zprávu o postavení žen ve společnosti, resp. EU, o získávání vzdělání a uplatnění žen v zaměstnání. Dnes je již i v ČR skoro samozřejmostí, že se hovoří o dosažení zásad stejného postavení a odměňování žen a mužů v zaměstnání, získávání vyšších postů a funkcí ženami v různých profesích, zastupitelských orgánech. Více se přihlíží i k jejich zapojování po dobu mateřské dovolené a po jejím ukončení do pracovního procesu. Mění se celkové společenské klima a vstřícnost k řešení těchto otázek. To ještě před 10 lety nebylo takovou samozřejmostí. V současné době, tj. po nástupu na mandát v lednu 2014 po bývalém poslanci EP Vladimíru Remkovi, jsem se snažila především pokračovat a úspěšně dokončit jím zahájené zprávy, týkající se otázek programů a technologií spojených s evropskou vesmírnou politikou. Šlo o satelitní navigační programy, které mají mimo jiné velice příznivý vliv na vytváření pracovních míst v EU. Podařilo se mi podat i několik pozměňujících návrhů, které se týkaly dokumentů na podporu tvorby pracovních příležitostí pro mladou generaci i seniory. Co se týče Moravskoslezského kraje, např. jsem z titulu své funkce poslankyně EP přispěla k řešení zjednodušení administrativy v rámci přeshraniční spolupráce dětských a mládežnických organizací našeho a nám blízkého polského regionu.“

 

III. Vaše působení v roli europoslance bylo určitě spojeno s očekáváními, která z nich se naplnila a přinesla hmatatelné výsledky, a co se zatím nepodařilo?

Evžen Tošenovský:  „Do Evropského parlamentu jsem šel s představou zabývat se projekty pro výzkum, průmysl a možnostmi pro vysoké školy v regionu. To se mi celkem naplnilo, protože se podílím na přípravě velkého výzkumného centra bezpečnosti pro další plánovací období. Co se nenaplnilo, je snaha docílit větší pozornosti pro průmysl. Překvapilo mne, jak málo se celý výbor zabýval konkrétními průmyslovými záležitostmi. Nejvíce se diskutovalo o automobilovém průmyslu, ale obecně strojírenství nebylo ústředním předmětem zájmu.“

Vojtěch Mynář: „Jedním z mých hlavním záměrů v pozici europoslance a předsedy dopravní komise Svazu měst a obcí ČR je prosadit vybudování vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Již v tomto volebním období jsme ve věci výrazně pokročili a já bych rád z pozice europoslance pracoval na dokončení projektu i v tom dalším. Česká republika by jako suchozemská země mohla z přítomnosti koridoru významně ekonomicky těžit. Ať už je to spolupráce se sousedními státy v rámci říční dopravy či napojení na evropské přístavy v Severním moři. Výstavba koridoru by našemu kraji přinesla nejen hospodářské oživení, ale také 10 tisíc nových pracovních míst. Zaručí pro region rovněž lepší protipovodňovou ochranu a úlevu přetíženým silnicím. Právě proto je mým cílem i nadále v Evropském parlamentu bojovat za co nejrychlejší realizaci, se kterou by nám finančně mohla významně pomoci Evropská unie prostřednictvím svých fondů.“

Věra Flasarová: „Osobně se dívám na EU jako na možnost poměření našeho umu, schopností a sil v širším mezinárodním kontextu. Ale zároveň i jako schopnost prosadit se v silné konkurenci, projevit více národní hrdosti a vlastenectví. Česká republika má bohatou historii a významné kulturní dědictví, které může být i pro EU značným přínosem. Myslím, že bychom měli přestat vnímat EU jako „ Brusel“ někde tam – daleko. Jsme součástí EU, máme možnost její směřování i naši roli v ní ovlivňovat, tak to dělejme.“

IV. Jakou má podle Vás Česko v EU pozici a jaká role ho čeká?

Evžen Tošenovský:  „Česká republika vůbec nemá v EU špatnou pozici. Jen my doma se klasicky podceňujeme a ponižujeme. Nechápu tento historicky přihlouplý sebemrskačský postoj. V EU není nikdo hlupák ani génius, každý musí sebevědomě obhajovat svoje. Nic se nevyfňuká. Je zbytečné se trápit tím, co si o nás myslí ti druzí. Naopak je velmi důležité vědět, co chceme a za tím jít. To platí i do budoucna. Nemá smysl si EU malovat do růžova ani ji úplně negovat. Je to zkrátka politický projekt a je nutné se v něm chytře pohybovat bez zbytečných ideálů. Jsem přesvědčen, že v těchto snahách můžeme být velmi úspěšní.“

Vojtěch Mynář: „Česko je právoplatným členem Unie a všichni ho tak vnímají. Na druhou stranu je třeba říci, že hlavně díky některým nešťastným výrokům jistých českých politických entit je naše země vnímána již několik let spíše jako ta, která se drží od evropských záležitostí zpátky. To se však nyní s novou politickou reprezentací rychle mění. Občané ČR a hlavně představitelé státu si musí uvědomit, že v dnešním globalizovaném světě si naše malá země nemůže dovolit být izolovaným ostrovem. Česká ekonomika je absolutně zavislá na EU, musíme být proto aktivní v evropských záležitostech, abychom je také mohli sami formovat. Tím, že se budeme držet zpátky od Evropy a hrát si doslova "na svém písečku,” toho moc nedosáhneme. Jsem proto nesmírně rád, že nová vláda chápe, že jen aktivní participací v evropských orgánech máme možnost vývoj v celé EU, respektive i v Česku ovlivňovat.“

Věra Flasarová: „Podle mého názoru Česká republika i po těch 10-ti letech ještě stále hledá svoji pozici v EU. Různorodost názorů na její postavení v EU prezentovaných ve vyjádřeních minulých vládních činitelů ČR jistě nepřispěla k jasné pozici ČR v rámci EU. A jaká role ji čeká? Na to musí odpovědět nově zvolená vláda, Parlament a prezident, společně s těmi, kdo po květnových volbách zasednou za Českou republiku v Evropském parlamentu.

 

V.    Jak se ztotožňujete s názorem, že EU je diktatura byrokracie?

Evžen Tošenovský:  „Evropská byrokracie je velké téma, přitom je přesně taková, jako v mnoha jiných byrokratických institucích, které nemají dostatečnou korekci demokraticky volených institucí. Evropský Parlament není právě silným oponentem. Jednotlivé členské státy mají mnoho velmi rozdílných zájmů, a evropská byrokracie této snížené demokratické oponentury houževnatě využívá a často si vymýšlí svůj vlastní svět. Jde o celkem logický postup… Jsem přesvědčen, že je nezbytná reforma celého systému správy EU. Tuší to skoro všichni a pravděpodobně k tomu v nejbližších letech dojde. Žádná revoluce to ale asi nebude, spíš postupný proces.“

Vojtěch Mynář: „Během svého působení v Evropském parlamentu jsem se přesvědčil, že podobné výroky o neefektivnosti práce úředníků EU jsou absolutně nepravdivé. Musíme si uvědomit, že zaměstnanci EU pracují pro téměř 507 milionů lidí. Je to jen těžce představitelné, jelikož nikde jinde na světě něco obdobného nefunguje. Evropské orgány jsou velmi efektivní a jejich práce je náročná, neboť se musí přizpůsobovat 28 různým systémům státní správy, které operují v členských státech Unie. Náklady této činnosti jsou relativně velmi nízké, jedná se o pouhých 6 % z evropského rozpočtu, který představuje okolo 1 % HDP celé EU.“

Věra Flasarová:  „Ne zcela se s tímto názorem a označením ztotožňuji. Značný podíl na tzv. „bruselské byrokracii“ mají naše ministerstva a úřady. A také proto, že tuto nálepku daly EU a neustále ji v tom zjednodušeném pohledu předkládají veřejnosti sdělovací prostředky. Dalo by se diskutovat o přijetí mnoha doporučeních z Bruselu, která posléze na sebe ještě nabírají na našich úřadech větší administrativní zátěž a obtěžují občany. Avšak při tak velkém a složitém kolosu, jakým EU je, a zároveň široké kontrolní činnosti jeho orgánů, jde o zdánlivě zdlouhavé procesy, které však fungují na základě jasně stanovených pravidel.“

 

VI. Česku se na rozdíl od jiných zemí, které s ním v roce 2004 přistoupily do EU, jako například Polsku, příliš úspěšně nedaří využívat dotace EU, jejich čerpání provázejí skandály a aféry, i když Moravskoslezský kraj je v tomto směru výjimkou, jak je ale podle Vás potřeba změnit postoj k čerpání evropských fondů?

 

Evžen Tošenovský:  „Hlavně se musíme poučit z vlastní hlouposti. Problém nevidím v počtu fondů, ale v systému monitorování a nastavení celého systému. Často jsme si sami kontroly zkomplikovali přísnějšími pravidly, než po nás Komise chtěla, až jsme neuměli čerpat vůbec. Např. pro vědu. Změna, že vše bude řízeno z jednoho místa, vyvolá jen známý efekt, že budou přeplněné vlaky do Prahy a všichni budou mačkat rádionku na ministerských chodbách a podlézat nižším ministerským úředníkům. To, že náš kraj čerpání zvládl, jen ukazuje, že chyba nebyla v přílišném počtu fondů, ale v nastavení řízení. Ten jsme hned na začátku i proti vůli Prahy nastavili podle svých představ. Hlavní změna však musí být v zaměření. S největší pravděpodobností je to poslední období, kdy budeme čistými příjemci, a proto by projekty měly přísně posuzovat, co budou generovat do dalších let. Nepřichází do úvahy, aby peníze z fondů nahrazovaly financování provozních nákladů, jak se to dělo v poslední době.“

Vojtěch Mynář: „Musím bohužel konstatovat, že čerpání financí ze strukturálních fondů EU opravdu nebylo v ČR zejména v minulých letech ideální. Já jakožto člen Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu považuji jakékoliv nesrovnalosti s čerpáním dotací za nepřijatelné. Je potřeba napravit celý systém čerpání prostředků, udělat ho více transparentní a méně administrativně náročný. Jen tak se nám podaří lépe odkrývat případná nekalá jednání. Aby vše fungovalo tak, jak má, a z prostředků plynoucích z EU těžily regiony a primárně občané, je nutné doložit účelnost každé investované koruny. Systém čerpání dotací v ČR se již výrazně zlepšil, ale to až po výzvě Evropské komise. Na konci března 2014 jsem se zúčastnil výjezdu delegace Výboru pro rozpočtovou kontrolu do ČR s cílem ověřit, zda došlo k požadovaným nápravám. K nápravě těch největších nedostatků opravdu došlo, což mne jako člena delegace a Čecha velice potěšilo. To však neznamená, že bychom se neměli snažit o další kroky, jež povedou ke stále efektivnějšímu čerpání. Výborným příkladem nejen pro ČR je Německo, jehož systém rozdělování dotací z EU je nejpropracovanější.“

Věra Flasarová: „Čerpání evropských fondů by zajisté prospělo zjednodušení procesu a nastavení jasných pravidel v rámci České republiky. Máme dost možností se seznámit s procesem kvalitního čerpání a uplatnění těchto fondů v okolních členských státech EU při rozvoji země a jejího lidu. Jsem ráda, že právě Moravskoslezský kraj může být takovým úspěšným příkladem i pro ostatní kraje v České republice.“